Střelec a blíženec

21. 10. 2010 | † 28. 02. 2013 | kód autora: uTA

 Moji drazí :D Našla jsem další starší prácičku, která se mi mo líbí, proto vám ji sem dám a budu doufat, že se zalíbí i vám :D Znovu připomínám, že mi každý váš komentář udělá hrozně velkou radost :o) a že pokud by měl někdo námět na nějakou povídku, jsem jedno velé ucho... respektive oko :D Takže se mějte, užijte si čtení a čauky, vaše Serena :o)

 

"Je čas vyrazit do ulic, láska z velkým L na vás již čeká," zasmála jsem se a odložila časopis otevřený na stránce s horoskopy. "Velká láska už čeká," zamumlala jsem teatrálně a zvrátila oči v sloup.

Vstala jsem z postele a vyhlédla z okna. Svítilo sluníčko a nikde nebyl ani mráček. Oblékla jsem si šortky a tílko, stáhla si vlasy do dvou culíků jako indiánská princezna a bez mobilu – tak jako vždy – vyrazila ven.

Courala jsem po okolí, užívala si hřejivé paprsky srpnového sluníčka a nechala své myšlenky, aby odpluly na vlnách pohody do mého vysněného světa.

Najednou, zčista jasna, se přede mnou objevila vysoká postava. Jak jsem měla nakročeno, ztratila jsem po nárazu rovnováhu a skácela se k zemi. Překvapeně jsem vykřikla a zvedla oči. Z výšky se na mě dívala usměvavá tvář, které sluneční paprsky tvořily svatozá...

....

"Jsi v pořádku, krásko?"

"Asi... asi jo," vysoukala jsem ze sebe a oprášila si odřené dlaně. Ten usměvavý kluk mi pomohl vstát a obě dlaně si prohlédl.

"Chce to vyčistit, ale určitě na to neumřeš," usmál se.

"To je dobře."

"To jo, protože kdybys umřela, nemohl bych tě pozval na zmrzku. Jsem Honza," řekl jako by mimochodem a pustil moje ruce.

"Pavla."

Honza se na mě zazubil a ukázal do ulice před námi. "Bydlí tam moje babička. Určitě u ní najdu nějakou desinfekci," řekl a vyrazil tím směrem.

Já šla omámeně za ním. Ještě nikdy jsem neviděla podobného kluka.

Tak... jiného.

Byla jsem tak zahloubaná do studie jeho tváře, která se mi vryla do paměti, že jsem si nevšimla, že zastavil. Takže jsem vrazila do jeho zad a podruhé za deset minut se mu skácela k nohám.

"Ty jsi ale případ, krásko. Jestli se ti líbí moje boty, půjčím ti je," smál se, zatímco mě sbíral ze země.

Cítila jsem, jak rudnu. Pane na nebi, musí si myslet, že jsem totální idiot. Raději se rychle zdekuj, než se ztrapním ještě víc.

"Já..." začala jsem, ale jeho smích mě zastavil. Byl to jen vtip.

Pousmála jsem se a vešla za ním do malého domku jeho babičky.

"Ahoj, babi, kde máš desinfekci?"

"Ahoj, Honzíčku, copak se ti stalo?" ozval se z hlubin domu ženský hlas a Honza zaúpěl. Usmála jsem se a posadila se na židli vedle botníku.

Ve dveřích se objevila postarší žena a překvapeně se na mě podívala.

"Dobrý den," pozdravila jsem a vstala. "Upadla jsem a odřela si ruce. Váš vnuk mi nabídl pomoc."

"Aha... neublížila sis nějak vážně?"

"Ne, babi, potřebujeme jen tu desinfekci," vložil se do toho Honza.

"Tak jen pojď," řekla jeho babička, popadla mě za zápěstí a táhla mě do nitra domu. Honza šel pomalu za námi.

Došli jsme do koupelny, já si ruce omyla ve vlažné vodě a Honza mi na odřená místa nastříkal desinfekci.

"Bolí to?"

"Znám horší věci," usmála jsem se a zahleděla se na svoje malé ruce v jeho dlaních. Pak jsem pomalu jela pohledem přes jeho břicho na hruď, kde mě upoutal medailonek ve tvaru blíženců. Vzala jsem ho do dlaně a zadívala se na něj. Hlavou mi v tu chvíli blesklo to, co jsem si přečetla v horoskopu. Stálo tam, že největší šance mám tento měsíc kupodivu u blížence.

"Ty jsi blíženec?"

"Jo. Ty taky?"

"Ne... já jsem střelec."

Honza se pousmál a zadíval se mi do očí. "Zvláštní... mladší sestra věří na horoskopy. Dnes si u mě přečetla, že potkám dívku svých snů, střelce. Vyhnala mě ven, že prý se nemám vracet, dokud ji nepotkám."

"A..."

"Teď už můžu jít klidně domů... ségřin horoskop měl poprvé v životě pravdu," zašeptal, sklonil hlavu a lehce mě políbil na rty. Zavřela jsem oči a srdce mi vyskočilo až do krku. Zapomněla jsem na zraněné ruce i na jeho babičku, pevně jsem se k němu přitiskla a vyžádala si další polibek, tentokrát pořádný.

Že by horoskopy vážně nelhaly?

Tak či tak, já svou lásku s velkým L našla, stejně tak Honza svou dívku snů. I když asi nikdy neuvěřím, že to bylo díky horoskopu, který jsme oba ten den četli. Ven bychom šli přeci i tak, ne?

 


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.